K-S 25 Na sedle

 

● obecné        30-40.léta        50.léta        2004        2005        2006        2007        2008        ● 2009        ● 2010        ● 2011

 

Objekt leží na ,, naučné stezce opevnění,, u červené turistické značky z Mladkova na Suchý vrch, křižovatka ,,u převráceného řopíku,,  nedaleko dělostřelecké tvrze BOUDA.

 

 

spodní patro                 horní patro 

   

Velitelství: ŽSV III  (Ženijní Skupinové Velitelství)

Stavební podúsek:  5. Mladkov III

Velitel stavebního dozoru škpt. žen. Richard Růžička

Správce stavby kpt. stav. Bohumil Galánek

Stavební firma : Litická a.s. Praha

Elektroinstalace: Ing. František  Beutelschmidt a spol.

Vodoinstalace: Kunz Hranice – hloubka studny 41,7m

Filtroventilace: Radia Radotín – typ C

Překážky: Litická a.s. Praha

Krycí název: „Na sedle“

Typ: IDkOs

Odolnost: II

Výkres: 11.7.1936

Nadmořská výška: 789,85 m

Úhel spojnic:  171o 17 /

LPV před.spoj  25 o

PPV před.spoj  23 o

Datum betonáže: 7-12.7.1937

Pevnost betonu: 505 kg/cm2

Kubatura: 1.222 m3

Posádka: 27 mužů

 

Zbraně L: D,D  (D - kulomet vz.37 v lafetě DZ-2  „Úplná lafeta D/CE vz. 37“) střílny 15/20 79 KD 25, 15/20 80 KD 25

Zbraně P: D,D (D - kulomet vz.37 v lafetě DZ-2  „Úplná lafeta D/CE vz. 37“)  střílny 15/10 81 KD 25 (vytržena), 15/10 82 KD 25

Ochranné střílny: 4xN (N - kulomet vz.26 v lafetě DZ-27 „Úplná lafeta N/CE vz. 37“ ) 15/20 553 KN 25, 15/20 554 KN 25, 15/20 157 KN 25, 15/20 158 KN 25

Granátové skluzy: 3 kusy

Příkopový periskop: 3 kusy

 

Pancíř L:

Výrobce: Báňská a Hutní Třinec

AJ S N 3 15o (zvon vytržen)

Výrobní číslo: 45

Označení čepu č.1 KS 25

Označení čepu č.2 ZN 2

Osazen: 31.1.1938

Hmotnost: 26.5 t

zbraň lk.vz.26,deprese 1:2 (26o30´),Elevace +15o,odměr 60o,počet střílen 3 , dvě střílny deprese 1:3 , jedna střílna 1:2

 

Pancíř P:

Výrobce: Báňská a Hutní Třinec

AJ S N 4 15o (zvon vytržen)

Výrobní číslo: 54

Označení čepu č.1 KS 25

Označení čepu č.2 ZN 2

Osazen: 3.2.1938

Hmotnost: 26.5 t

zbraň lk.vz.26,deprese 1:2 (26o30´),Elevace +15o,odměr 60o,počet střílen 4 , dvě střílny deprese 1:3, dvě střílny deprese 1:2

 

 

Posádka:

Hraničářský pluk 19 Žamberk (zřízen 1.1.1938 pozn. MNO čj. 39. 390/Taj. hl. št. ŘOP 1937  , zrušen 30.11.1938) – velitel plk.pěch. František Podhrázský

I./19. hraničářský prapor (zřízen 1.1.1938) – velitel pplk.pěch. Bohuslav Navara

1./19. rota – velitel škpt.pěch. Václav Husák  (objekty S25-S29)

Objekt obsazen posádkou cca 26.5.1938

Předání objektu posádce 26.7.1938

 

tloušťka stropu horního patra 200cm

tloušťka čelní stěny 225cm

tloušťka stěny s hlavními střílnami 100cm

tloušťka ostatních stěn horního patra 100cm

tloušťka stěny se střílnou k ochraně vchodu 100cm

tloušťka ostatních stěn dolního patra 150cm

tloušťka vnitřních nosných konstrukcí 50,100cm

tloušťka stropu dolního patra 50cm

světlá výška horního patra 240cm

světlá výška dolního patra 240cm

tloušťka stěny ochranného příkopu 100cm

šířka/hloubka ochranného příkopu 150/310cm

tloušťka kamenné rovnaniny před čelní stěnou 400cm

kódové označení zvonů ,, S ,,

odolnost proti ostřelování do ráže 28cm

 

      V době mnichovské krize byl objekt vyzbrojen a vystrojen k  23.9.1938 není nainstalované dieselelektrické soustrojí. Posádka své odhodlání bránit S-25 zvěčnila nad vchodem do objektu nápisem ,,NIKOHO SE NELEKÁME“ a namalovaným lvem, jehož zbytky byly patrné ještě na počátku nového tisíciletí. Dá se předpokládat, že do podpisu mnichovské dohody bylo dieselelektrické soustrojí nainstalováno, tím byl objekt kompletní. Objekt K-S 25 neušel po obsazení pohraničí pozornosti německé armády a ženistů. Na celém hřebenu, do kterého spadala linie lehkého opevnění a objekty S25 a S26, byl zřízen zkušební polygon. V případě obou objektů těžkého opevnění došlo k dovybavení chybějícího nebo zničeného vybavení. Na S-25 došlo k opravě elektroinstalace, instalování rozvodů a zařízení slaboproudu, instalace vybavení zvonů a dalších. V roce 1940 si objekt pro své výzkumy upravil výzkumný ústav v Munster-Raubkammer. Byly zde instalovány různé měřící aparatury pro zkoušky chemických zbraní na objektu, které zde provedli při zkušebním útoku na objekt. V roce 1940 došlo i k pokusnému ostřelování objektu, to spočívalo v ostřelování střílen na pravé straně objektu a vchodové části, kulomety MG-34 až děly ráže 37mm. Zřejmě tak bylo učiněno při cvičném útoku. Objekt do konce války přišel i o zkušebně ostřelovanou střílnu zbraně D na pravé straně. Kde zkouškami prošla lafeta DZ2. V pamětním spisu č.s. opevnění jsou z těchto zkoušek otištěny dvě fotografie, právě zmiňované střílny a lafety viz.foto níže. Obdobně jako u K-S 33,34,35 se i zde zkoušel „štolový útok“. Oproti ostatním objektům ale nedošlo k odpálení nálože pod objektem a tím k značné devastaci srubu. Zářez v patě záhozu je dodnes patrný a ještě v 70.letech byla nad zářezem střecha z kulatiny. Další stopou po zkouškách jsou dva jádrové vrty v místech vyústění odpadních vod z objektu. Je jisté, že na konci války objekt využily i odbojáři anebo těsně po válce něměcký verwolf. To lze usuzovat z nálezu pistole zn.Beretta ukryté ve vzduchotechnice pravé střelecké místnosti. Většina zařízení objektu se v roce 1945 stále nacházela na svém místě. Není zcela jisté, v jakém období přišla K-S 25 o zárubně prvních silnostěnných dveří, které byly ručně vysekány ze svého místa. Zřejmě v letech 1940-1948.

      Druhá polovina 40.let a padesátá léta znamenala pro objekt mnoho změn. Díky velké zachovalosti objektu K-S 25 byly do druhých zárubní (první se zřejmě již nenacházeli na svém místě) instalovány silnostěnné dveře, které objekt uzavřely. Během poválečných zkoušek kumulativních náloží na K-S 26 byla na vnější stěně u pravé střelecké místnosti odpálena nálož a do horní části otvoru zabetonována část potrubí vzduchotechniky jako komín pro kamínka. Další spojení s K-S 26 učinil nález při čištění zvonových šachet v 90.letech 20.století, kdy byla ve zvonové šachtě K-S 25 nalezena vytržená střílna N z objektu K-S 26. V první polovině padesátých let objekt navštívil i p. Jiří David, díky čemuž je znám stav objektu i to jaké poškození si z dob německých zkoušek odnesly zvony objektu. A mnoho dalších zajímavostí z jeho fotografií. Dalším milníkem se stal 9.listopad 1953, kdy byla podepsána smlouva MNO s n.p. KOVOŠROT o odstranění poškozených zvonů z objektů č.s. předválečného opevnění. Nejpozději do roku 1958 došlo k odstřelu obou zvonů, to bylo provedeno velmi neefektivním způsobem, kdy ještě v 90.letech 20.století byly po okolí nalezeny velké střepiny. Bohužel naddimenzovanými náložemi, které zvon zevnitř roztrhali, byl vážně poškozen vlastní objekt. Došlo k popraskání cihelných příček v horním patře, na levé straně objektu. Díky poškození zatéká do filtrovny a strojovny skrz vlasové trhliny v železobetonu. Pravá strana objektu dopadla podstatně hůře. Došlo k prasknutí podlahy mezi patry v prostoru Um4, kde vznikla vlasová trhlina. V pravé střelecké místnosti se zdeformovalo oplechování stropu, tím došlo ještě k větší devastaci prostoru, který byl již poškozen odpalem kumulativní nálože a odstřelem střílny D. Na dlouhá léta tak utichl další zájem o uzavřený objekt.

      Novodobá historie K-S 25 se začala psát v 70.letech, kdy si K-S 25 vybrala jako zázemí pro své průzkumy skupina bunkrologů okolo RNDr.Lubomíra Arona (Cituji z knihy LEXIKON TĚŽKÝCH OBJEKTŮ československého opevnění z let 1935-1938 /Eduard STEHLÍK a kolektiv /edice PEVNOSTI sv.18: ,,V červenci 1972 totiž RNDr.Lubomír Aron učinil naprosto zásadní objev.V době,kdy si spolu se svými přáteli upravoval poměrně zachovalý izolovaný pěchotní srub K-S 25 ,,Na sedle,, na základnu,která jim měla sloužit při průzkumech opevnění Orlických hor,objevil systém číslování střílen a tím i systém číslování pevnostních objektů Ředitelstvím opevňovacích prací.,,) .Skupina využívala objekt celé desetiletí.  Na počátku 80.let došlo k odmontování stojanů kolektivních filtrů, které byly v roce 1984 nainstalovány do novodobé vzduchotechniky R-S 74, který skupina v té době již klub KVH Praha dále využíval. Stejně tak k demontáži protiprachového filtru a dvojích vnitřních dveří, které se díky tomu dochovaly do současnosti. Na počátku 80.let se stále v objektu nacházelo 90% vzduchotechniky, včetně takřka kompletní filtrovny. Stejně tak zmizely do té doby zaseknuté čelní desky lafet DZ-27 ve střílnách a desky vchodové střílny. Po té byl objekt využíván p J.B. z Těchonína, který srub využíval až do konce 80.let. Poté byl objekt násilně otevřen „areálem č.s. opevnění Darkovičky“ kdy došlo k odvezení silnostěnných dveří a dalších věcí. Ve stejném období zmizela i do té doby stále na místě umístěná pumpa zřejmě zn. KUNZ Hranice – dle pamětníků ROYAL. Otevřený objekt tak dále chátral a došlo k další devastaci zachovalého vybavení. Část zachovalé vzduchotechniky jako rozvody po filtrovně, část rozvodů ze spodního patra, vzduchotechnika pravé střelecké místnosti, části filtrů, dveře z prostoru L  atd… byly demontovány a uloženy v Dělostřelecké tvrzi Bouda, kde jsou dnes některé k vidění i pro návštěvníky v sále M2 . V druhé polovině 90.let využívala K-S 25 skupina zájemců o opevnění z Třebechovic pod Orebem. V této době došlo k nenávratnému zničení posledních zbytků vzduchotechniky. Stejně tak v 90.letech byla poškozena dochovaná čistička OMS. V roce 2004 z K-S 25 zmizel původní poklop revizní šachty. Rozbití části OMS, kdy zmizela trouba pro splašky, se stalo někdy na jaře 2005. V roce 2002-4 byly vytrženy konzole pro spotřební nádrž v umývárně.

      Od roku 2005 na objektu probíhá náročná rekonstrukce. Během čištění objektu a jeho okolí byly nalezeny fragmenty minimálně třech vnitřních dveří, vzduchotechniky, drobné výstroje a elektroinstalace. Pro zajímavost bylo v okolí o pár let dříve nalezeno i svítidlo a střílna ze zvonu, které jsou nyní ve sbírkách SPČO o.p.s. (Bouda). Již o akci Cihelna ve stejném roce byla S 25 vyčištěna a uspořádána první výstava a objekt elektricky osvětlen pomocí vojenské 4KV centrály, kterou daroval J.Š. V dalším roce tj. 2006 se podařilo vyčistit takřka zcela zasypanou revizní šachtu, tak aby bylo odvodnění objektu plně funkční. Odstraněna byla i vrstva hlíny na stropě a do objektu přesunuta velká část vybavení, včetně dieselelektrického soustrojí. To bylo v roce 2007 osazeno na své místo. Další výraznou změnou byl exteriér objektu, který byl kompletně očištěn od mechových porostů. V roce 2009 bylo osazeno ventilační soustrojí a provedena elektroinstalace ve strojovně. Na počátku roku 2010 došlo k prvnímu spuštění původního dieselelektrického soustrojí. Do konce roku 2010 se povedlo kompletně zrekonstruovat 80% spodního patra což jsou obě ubikace, sklad paliva, chodba, strojovna a částečně filtrovna. Další postupy prací jsou vidět ve fotogalerii…

 

          

 

Literatura kde je zmínka o K-S 25 Na sedle

 

   Jiří Novák, TĚŽKÉ OPEVNĚNÍ - PEVNOSTNÍ OBLAST ODRA-KRKONOŠE, 2006, Jiří Novák, str.18, 47-48, 111

   Jiří Novák, OPEVNĚNÍ NA KRALICKU, 1994, ing.Jan Škoda-FORTprint, str.40, 48, 55, 60, 79, 90

   Eduard Stehlík a kolektiv, PEVNOSTI sv.18 Lexikon těžkých objektů čs.opevnění z let 1935-38, 2010, FORTprint J.Škoda str.8,118,119,121,130,131,301  

   Emil Trojan: BETONOVÁ HRANICE IV - československé pohraniční opevnění 1935-1938, 2005, OFTIS s.r.o. ( str.37, 46, 61, 134)  

   Emil Trojan: BETONOVÁ HRANICE III - československé pohraniční opevnění 1935-1938, 2001, OFTIS s.r.o. ( str.38)  

   Emil Trojan: BETONOVÁ HRANICE II - československé pohraniční opevnění 1935-1938, 2001, OFTIS s.r.o. ( str.62,77,132)  

   Emil Trojan: BETONOVÁ HRANICE - československé pohraniční opevnění 1935-1938, 1994, OFTIS s.r.o. ( str.74)  

   Lubomír Aron a kol.: ČESKOSLOVENSKÉ OPEVNĚNÍ 1935-1938, 1998, ing.Jan ŠKODA - FORTprint (str.130, 183)  

   Lubomír Aron a kol.: ČESKOSLOVENSKÉ OPEVNĚNÍ 1935-1938, 1990, OKRESNÍ MUZEUM NÁCHOD (str.138, 187)  

   komentář E.Stehlík,Pamětní spis o česko-slovenském stálém opevnění,2000,ing.Jan Škoda FORTprint,str.138-139  

   Kolektiv - M.Ráboň:Fortsborník 7/II - Kvalita betonu při výstavbě těžkého opevnění v podúseku 5/III ,2003,Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československé opevnení Brno str.38,43  

   M.Ráboň,O.Gergar,B.Kachlík a kolektiv,VAL NA OBRANU REPUBLIKY,2005,Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění Brno,s.r.o. str.135-136,311,263,267

 

 

Použitě zdroje:  Československé opevnění 1935-1938/Lubomír Aron a kol.

                          Ing.Jan Škoda

                          Ing.Martin Ráboň

                          Vlastní znalosti :o)