Nález SM-2

Vladek Vácha

VOJENSKO HISTORICKO TECHNICKÉ MUZEUM

Informace o typu zde klikni

Všechna práva na publikování informací v elektronické či jiné podobě, linkování částí stránek jsou vyhrazeny.

Nález vrtulníku SM-2 ev.č.2021

výrobní číslo: S202021

56. Vrtulníkový Pluk - 2. Polská armáda

Nález:

Dne 14.2.2016 byly v lokalitě „Spálená bouda“ nad „Damníkovskou hájovnou“ nalezeny trosky neznámého letadla panem Petrem Kvapilem ze Starého Města u Moravské Třebové a panem Jakubem Dlabkem tamtéž. O svém nálezu informaci předali na internet do uzavřené skupiny, která se věnuje nálezům starých částí letadel a jejich výkopům. Zde byli doporučeni na pana Vladka Váchu, který provozuje Vojensko historicko technické muzeum. Vladek Vácha cca 3 hodiny po nálezu převzal přímo na místě lokalitu a došlo k identifikaci letadla na vrtulník SM-2 polského letectva ev.č 2021, který v lokalitě havaroval 12.10.1968 v 16:27 v rámci činnosti během okupace ČSSR. Dále bylo informováno Regionální muzem ve Vysokém Mýtě, pod které nález spadá, Lesy České republiky, s.p. - lesní správa Lanškroun, Hejtman PCE kraje pan Martin Netolický, atd.

Trosky se nacházely na povrchu a částečně ve vrstě jehličí na ploše cca 6x6 m s 0,4 m hlubokým kráterem na západnější straně pole trosek.

Na místě byly nalezeny úlomky oplechování pilotní kabiny, část příhradové „trubkové“ konstrukce draku vrtulníku, části vybavení jako ukazatel teploty a tlaku paliva/oleje, kompas, ovládací pult ARK, část radiovybavení. Zbytky listů rotoru a další fragmenty zejména prvky řízení.

Místo s největším výskytem trosek u kráteru Část vybavení pilotní kabiny

Na základě opisu původní vyšetřovací dokumentace volnou formou:

Major pilot Stanislaw Boczar prováděl let ve výšce 200-300 metrů pro 10. Obrněnou divizi z obce Česká Rybná do města Šumperk. Na palubě vrtulníku byli dva cestující: Major Jan Cąkała a Wanda Kopanowska. Start proběhl v 15:55. Po dvaceti minutách letu se začaly horšit podmínky pro let. V oblasti Cotkytle mraky došly vrcholků hor, takže se pilot rozhodl přerušit let a vrátit se do výchozího bodu. Za tímto účelem pilot otočil doleva na zpáteční kurz. Přes kotlinu (v oblasti Lanškroun) vrtulník letěl ve výšce 300 m, v další fázi letu začal vrtulník klesat a nebezpečně se přiblížil k zalesněnému svahu (Třebovské stěny). Cestující major Cąkała zareagoval slovy „zavadíme!”. Přes rychlou reakci pilota vrtulník zachytil o vrcholky stromů. Pak se zvedl o několik metrů a udělal obrat vpravo o 180 stupňů na mýtinu cca 60x20 m ohraničenou stromy s výškou 25 m. Při rychlosti 60-80 km/h vrtulník opět zachytil ocasním rotorem o vrcholky stromů (na kraji mýtiny), poté se během pádu na zem začal otáčet doleva, kde zůstal na levém boku. Major Boczar a major Cąkała opustili vrtulník a vynesli Wandu Kopanowskou, která během pádu omdlela. Vrtulník na místě vyhořel. K nehodě došlo v 16:27, 6 km východně od České Třebové v Československu. Příčinou havárie byl špatný psychofyzický stav pilota, poruchy vědomí, ztráta kontroly a amnézie způsobená pravděpodobně oxidem uhelnatým z kamen ve stanu, kde pilot strávil noc.

17.02.2016 – došlo k vykradení nálezu, kdy se ztratilo několik významných předmětů—níže foto

Ovládání rotorové brzdy Kompas

Ovládání rotorové brzdy Kompas

20.02.2016 – došlo za účásti zástupců VHTM Vladek Vácha jako organizátorů, zástupce Regionálního Muzea ve Vysokém Mýtě, členů Klubu hledačů Pardubicka a obou nálezců k vyzvednutí trosek a propátrání celého okolí. Během vyzvedávání byly vyzvednuty všechny trosky, které se na místě nacházely. Byly nalezeny úlomky ocasního rotoru, která svědčí o místě prvotního kontaktu vrtulníku se stromy. V místě největší kulminace trosek byl nalezen kráter s roztavenými hliníkovými kusy. Dle pozůstatku pilotní kabiny je zřejmé, že došlo k masivnímu výbuchu, který pilotní kabinu roztrhal. Na místě se nacházely masivní střepiny dělostřelecké munice a během vyzvedávání byly nalezeny dva kusy 10cm ostrých dělostřeleckých granátů, které následně řešila Policie ČR a přivolaná pyrotechniká služba. Dá se předpokládat, že během požáru stroje došlo k iniciaci v zemi umístěného dělostřeleckého granátu (na místě kráter o průměru 3,5 m s hloubkou 40 cm), který část vrtulníku roztrhal. Svědčí tomu nejen, že trup vrtulníku na místo dopadl neporušen a byly nalezeny výbuchem a požárem nepoškozené držáky nádrží, které vylučují výbuch nádrží. Ale také to, že pilotní prostor byl roztrhán na malé kusy, které vylučují nezranění posádky. Dále pak přístrojová deska s přístroji byla rozmetaná do prostoru 10x10 metrů. Hypotéza se bude dále ověřovat získáním originálního vyšetřovacího spisu.

Vladek Vácha a Hejtman Pardubického kraje JUDR.Martin Netolický při prohlížení trosek

Vyzvednutí za podpory Pardubického kraje

Pozice:

1 - kráter průměr 3,5 m hloubka 0,4 m – trosky

28 - elektronika pilotní kabiny

30 - letecký přístroj průměr 60 mm (tlakoměr)

29 - elektronika

31 - koncová část listu rotoru

32 - trubka, spona, část páky

33 - držák přístroje 80 mm, spona, spečený hliník

34 - držák přístroje 60 mm

35 - část vyrovnávacího rotoru

36 - část vyrovnávacího rotoru

37 - odtoková hrana vodorovné plošky na ocasní části

Rozmístění hlavních trosek v terénu

Na mapě nejdůležitějších pozic nálezů je zřetelný rozptyl trosek na ploše cca 90x60 m. Většina trosek je v ploše 4x4 m s kráterem na severní části čtverce tj. pozice 1. Pozice 31 ukazuje nejzazší místo, kde došlo k roztříštění listů rotoru (nález koncové části rotoru o velikost 4x3 cm). Pozice 29, 30, 33, 34 a jejich rozpytl na větší ploše, stejně tak jako zbytky přístrojové desky poukazují na výbuch v prostoru pilotní kabiny, který trosky pilotní kabiny rozprostřel po okolí kráteru. Na hraně kráteru nalezeny střepiny dělostřeleckého granátu. V lokalitě nalezeny dva ostré dělostřelecké granáty ráže 105 mm z druhé světové války (následně řešeno s Policií ČR). Pozice 35, 36 a 37 poukazuje na první místo střetu vrtulníku s lesním porostem.

č. 35 koncová část vyrovnávacího rotoru č. 36 část hrany vyrovnávacího rotoru

č. 37 odtoková hrana/nůž pomocné vodorovné plošky

č. 30 letecký tlakoměr průměr 60mm č. 31 koncová část listu rotoru

Rekonstrukce letu z 12.10.1968

Zbytky přístrojové desky Torzo panelu ovládání ARK vlevo

Torzo palubních hodin vlevo Zbytek pedálů nožního řízení

Postupně v albu na FB stránce muzea budou vkládány zakonzervované části

česká televize článek plus reportáž

Deník

ČTK

Tisková zpráva PCE kraje

Českotřebovský zpravodaj

pak další jako rádio impuls, spousta různých serverů atd.....

Tímto bych chtěl poděkovat nálezcům za ohlášení nálezu trosek vrtulníku SM-2, díky nim se mělo co řešit. Lesům ČR - lesní správa Lanškroun, díky kterým bylo svolení od majitele pozemku k přístupu, pohybu techniky. Regionálnímu muzeu ve Vysokém Mýtě, které dohlíželo a legislativně řešilo nález. Hejtmanství PCE kraje v čele s panem hejtmanem Martinem Netolickým za pochopení a nadstandardní přístup. Díky nim se ohrožená lokalita mohla archeologicky propátrat již 6 dní po nahlášení nálezu. Policii ČR za perfektní práci při řešení nálezu dvou 10cm dělostřeleckých granátů během pátrání. Dále Klubu Hledačů Pardubicka, kteří byly nápomocni na místě při propátrání celé lokality, zapůjčení PV3S Vojenskému Muzeu Králíky a vůbec všem kdo pomohl.

Články a reportáže

ODCIZENO

Větší část trosek na ploše 7x7m po jejich očištění